Žalm: Ž 103

Epištola: Zj 12, 7-12

Evangelium: Mt 18,1-6.10

   

(Michaelistag. Česko-německé ekumenické bohoslužby v Blatně.

Kazatel: Wolfram Rohloff)

   

1)

Liebe Geschwister,

wir feiern heute den Michaelistag, den Tag des Erzengels Michael. Der Name Michael hat eine tiefe Bedeutung. Er ist eine Frage, ein hebräischer Fragesatz: Mi-cha-El? Wer ist wie Gott?
Meine Antwort darauf: Keiner! Keiner ist wie Gott.

Drazí bratři a sestry,
dnes slavíme svátek svatého Michaela, den Svatého archanděla Michaela. To jméno Michael má hluboký význam. Jde vlastně o otázku, hebrejskou tázací větu: Mi cha El? Kdo je jako Bůh?
Moje odpověď na ni zní: Nikdo! Nikdo není jako Bůh.

2)

Wir haben im Evangelium die Frage der Jüngern gehört. Ganz menschlich fragten sie:

Wer ist nun der Größte …?

V evangeliu jsme slyšeli otázku učedníků. Zcela lidsky se ptali:

Kdo je největší…?

So funktioniert doch unsere Welt. 2005 wurden im Tschechische Fernsehen die 100 größten Tschechen gewählt. An erster Stelle Kaiser Karl der Vierte, dann Thomas Masaryk, der erste Präsident der unabhängigen Tschechoslowakei, dann Václav Havel, der berühmte Schriftsteller, Gefangene und erster Präsident der Tschechischen Republik nach dem Kommunismus. Große Menschen! Schade, dass die erste Frau in dieser Reihe erst an 10. Stelle kam: Božena Němcová.

Tak funguje náš svět. V roce 2005 vybrala Česká televize 100 největších Čechů. Na prvním místě se umístil císař Karel IV., dále Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident samostatného Československa, a pak Václav Havel, slavný spisovatel, vězeň a první prezident České republiky po pádu komunismu. Významné osoby! Je však škoda, že první žena v této řadě skončila až na 10. místě: Božena Němcová.

Wenn ich aber nach den 10 größten Deutschen im Internet suche, wird es, je nach Internetseite peinlich: Albert Einstein, ok, dann das Model Claudia Schiffer, der Rennfahrer Michael Schumacher, der Modeschöpfer Karl Lagerfeld, der Schauspieler Horst Tappert, alias Kommissar Derrick und irgendwo dann natürlich auch noch ein Goethe oder ein Luther.

Ale když si na internetu vyhledám deset největších Němců, je to podle zvoleného zdroje trapné: Albert Einstein, dobře, pak ale modelka Claudia Schifferová, závodník Michael Schumacher, módní návrhář Karl Lagerfeld, herec Horst Tappert alias inspektor Derrick a pak někde samozřejmě nějaký Goethe nebo Luther.

Wer ist nun der Größte …?

fragen die Jünger Jesus. Und hoffen natürlich, dass er antworten wird: Ihr seid die größten!

Doch da irren sie sich! Die Frage ist aus Jesu Sicht falsch. Nicht mächtige Staatsmänner, Philosophen und Denker sind die größten, sondern … ?

4Wer … sich selbst erniedrigt und wird wie dieses Kind, der ist der Größte im Himmelreich.

Und dann noch ein Schock:

Wenn ihr nicht … werdet wie die Kinder, so werdet ihr nicht ins Himmelreich kommen.

Kdo je tedy největší…?

ptají se učedníci Ježíše a samozřejmě doufají, že jim odpoví: Vy jste největší!
Ale mýlí se! Z Ježíšova pohledu je ta otázka špatná. Mocní státníci, filozofové a myslitelé nejsou největší, ale….?

4Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském.

A pak druhý šok!

3… „Amen, pravím vám, jestliže … nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.

Kinder, wörtlich sogar, kleine Kinder, griechisch παιδίον. Ein kleines Kind ist machtlos, abhängig, auf Mutter oder Vater angewiesen.

Jesus fordert: Werdet wir die Kinder: werdet demütig, verzichtet auf Macht, auf Hochmut und Stolz, seid abhängig, abhängig von Gott, Eurem Vater.

Wir merken: Jesu Maßstab ist nicht unser Maßstab. Das sollte uns zu denken geben!

Děti, doslova dokonce malé děti, řecky παιδίον. Malé dítě je bezmocné, závislé, odkázané na matku nebo otce.

Ježíš vyžaduje: Buďte jako děti: buďte pokorní, zřekněte se moci, arogance a pýchy, buďte závislí, odkázaní na Boha, svého Otce.

Uvědomujeme si to: Ježíšova norma není naší normou. To by nás mělo přimět k zamyšlení!

3)

Und dann weist Jesus auf unsere große Verantwortung für andere, für machtlose, für kleine hin:

6Wer aber einen dieser Kleinen, die an mich glauben, zum Bösen verführt, für den wäre es besser, dass ein Mühlstein um seinen Hals gehängt und er ersäuft würde im Meer, wo es am tiefsten ist.

A pak Ježíš poukazuje na naši velkou odpovědnost za druhé, za bezmocné, za maličké:

6Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu pověsili na krk mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny.

Das ist ein Bild. Vergiss das nicht, ein Bild, ein drastischer Vergleich. Lass Dir dieses Bild bitte mal durch den Kopf gehen! So groß sieht Jesus unsere Verantwortung für Menschen, die machtlos sind, die angewiesen sind auf Hilfe und irgendwie abhängig.

Toto je podobenství. Nezapomínejte na to, to je podobenství, drastické srovnání. Prosím, nechte si toto podobenství projít hlavou! Takto vidí Ježíš naši odpovědnost za lidi, kteří jsou bezmocní, kteří jsou odkázáni na pomoc a nějakým způsobem závislí.

4)

Und dann sagt er noch:

10Seht zu, dass ihr nicht einen von diesen Kleinen verachtet. Denn ich sage euch: Ihre Engel im Himmel sehen allezeit das Angesicht meines Vaters im Himmel.

Und ich frage mich: Wie soll ich dieser Verantwortung gerecht werden? Das kann ich doch gar nicht! Bei der großen Menge an Menschen, die Hilfe brauchen, weiß ich doch gar nicht, wo ich anfangen soll!

A pak Ježíš řekne:

10Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.

A já se ptám sám sebe: Jak mám tuto odpovědnost splnit? Vždyť to vůbec nedokážu! S tolika lidmi, kteří potřebují pomoc – ani nevím, kde začít!

Ein einfacher Tipp, wo wir anfangen können: Der Anfang ist das wichtigste und ist leicht: Achte darauf, wie Du über andere redest und denkst. In Diskussionen, im Internet immer wieder fällt mir auf, wie abschätzig, verächtlich, lieblos wir über andere reden. Achte darauf, wie man über Ausländer spricht, über Asylbewerber, über Menschen, die anders sind… Wir haben Verantwortung für die Menschen am Rand, die Schwachen, für die Kleinen, für alle, die bei uns leben, oder über die wir reden.

10Seht zu, dass ihr nicht einen von diesen Kleinen verachtet. Denn ich sage euch: Ihre Engel im Himmel sehen allezeit das Angesicht meines Vaters im Himmel.

A tady mám tip: Jednoduchý tip, kde začít: Začátek je nejdůležitější a zároveň snadný: Věnujte pozornost tomu, jak mluvíte a jak přemýšlíte o druhých. V diskusích a na internetu si neustále všímám, jak pohrdavě, přezíravě a nelaskavě o druhých smýšlíme a mluvíme. Dávejte pozor, když diskutujete o cizincích, o žadatelích o azyl, o lidech, kteří jsou jiní… Máme odpovědnost za lidi na okraji, za slabé, za malé, za všechny, kteří s námi žijí nebo o kterých mluvíme.

10Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.

5)

Ein letzter Gedanke: Engel bedeutet eigentlich nichts anderes als Bote, Botschafter, Gesandter. Nicht der Bote ist wichtig, sondern die Botschaft. Und in der Bibel wird das Wort Engel darum nicht nur für himmlische Wesen, sondern auch für Menschen verwendet.

Und so einen Engel möchte ich nun abschließend vorstellen: Přemysl Pitter. 1895 in Prag geboren. Als junger Mann war Atheist und Lebemann. Er ruinierte das Erbe seiner Eltern, eine Druckerei. Eigentlich ein kaputter Typ, der in den ersten Weltkrieg floh um sein Leben als Kriegsfreiwilliger für Kaiser, Volk und Vaterland zu verspielen.

Doch im Krieg begriff Přemysl Pitter:

Mein Leben gehört nicht mir, sondern Gott, und meine Aufgabe ist es, die Ertrinkenden zu retten.“

Poslední myšlenka: Anděl vlastně neznamená nic jiného než posel, velvyslanec, vyslanec. Není důležitý posel, ale jeho poselství. A v Bibli se proto slovo „anděl“ nepoužívá jen pro nebeské bytosti, ale také pro lidi.

A jednoho z těchto andělů bych vám nyní rád představil: Přemysl Pitter. Narodil se v Praze v roce 1895. V mládí byl ateistou a bonvivánem. Zruinoval dědictví svých rodičů, tiskárnu. Byl to vlastně zlomený člověk, který utekl do první světové války jako válečný dobrovolník, aby hazardoval se svým životem za císaře pána, za svůj národ a za vlast.

Během války si však Přemysl Pitter uvědomil:

Můj život nepatří mně, ale Bohu, a mám úkol zachraňovat tonoucí.“

So wurde er Christ, studierte Theologie, gründete in Prag das Militschhaus, ein Haus in dem Kinder aus den untersten Schichten nach der Schule betreut wurden. Als ab 1933 Juden und Sozialisten aus Deutschland fliehen mussten, nahm er sie auf. Als nach der Besetzung des Sudetengebietes von dort Tschechen und Juden fliehen mussten, nahm er sie auf. Als ganz Böhmen besetzt war, versteckte er verbotener Weise jüdische Kinder und trug ein hohes, persönliches Risiko. Die Gestapo verhaftete ihn. Beim Verhör brüllte man ihn an: „Warum haben Sie jüdische Kinder in ihrem Waisenhaus versteckt?“ Er antwortete:

Aus menschlicher Sicht verstehen Sie das sicher.“

Stal se křesťanem, studoval teologii a v Praze založil Milíčův dům, domov, kde se starali o děti z nejnižších vrstev v čase mimo školu. Když museli Židé a socialisté od roku 1933 utíkat z Německa, Přemysl Pitter se jich ujal. Když museli Češi a Židé po obsazení Sudet utíkat z Německa, ujal se jich. Když byly obsazeny celé Čechy, ilegálně ukrýval židovské děti a nesl velké osobní riziko. Gestapo ho zatklo. Při výslechu na něj křičeli: „Proč jste ve svém sirotčinci ukrýval židovské děti?“ Odpověděl jim:
„Z lidského hlediska mne jistě pochopíte.“

Aus menschlicher Sicht verstehen Sie das sicher.“

Nach diesem Satz geschah ein Wunder: Der Offizier ließ ihn gehen und Pitter überlebte samt dutzenden jüdischen Kindern den Krieg. Nach Kriegsende bekam er mehrere Schlösser um Prag herum zugewiesen, um jüdische Kinder z.B. aus Theresienstadt zu versorgen. Aber er kümmerte sich auch um deutsche, elternlose Kinder aus Böhmen.

Aber so machte er sich Feinde, so dass er 1955 im Westberlin flüchtete. Aber auch im Exil, erst in Westdeutschland, dann in der Schweiz setzte er sich für Kinder und für Versöhnung zwischen Deutschen und Tschechen ein.

Z lidského hlediska mne jistě pochopíte.“

Po této větě se stal zázrak: důstojník ho pustil a Pitter přežil válku spolu s desítkami židovských dětí. Po skončení války mu bylo přiděleno několik zámků v okolí Prahy, aby se staral o židovské děti, například z Terezína. Staral se však také o německé osiřelé děti z Čech.

Tím si však získal nepřátele, a tak v roce 1955 uprchl do Západního Berlína. Ale i v exilu, nejprve v západním Německu a poté ve Švýcarsku, se Pitter zasazoval o děti a o usmíření mezi Němci a Čechy.

Trotz der feindseligen Stimmung gegen ihn hielt er an dem Grundsatz fest: „Die Kinder sind an nichts schuld“ durch. So rettete er über 810 jüdischen und deutschen Kindern das Leben.

Navzdory nepřátelskému naladění proti jeho aktivitám se držel zásady: „děti nenesou vinu za nic“. Zachránil životy více než 810 židovských a německých dětí.

Jesus sagt:

5… wer ein solches Kind aufnimmt in meinem Namen, der nimmt mich auf.

Und:

10Seht zu, dass ihr nicht einen von diesen Kleinen verachtet. Denn ich sage euch: Ihre Engel im Himmel sehen allezeit das Angesicht meines Vaters im Himmel.

Ježíš praví:

5A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne.

A:

10Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.

  1. 6)

    Im Namen Michael verbirgt sich eine Frage: „Wer ist wie Gott?“ Und ich möchte meine erste Antwort korrigieren: Wir sind nicht Gott. Aber wer das Leid und die Not anderer Menschen ernst nimmt, wer hilft und nicht mit Worten hetzt, folgt Jesus nach und handelt wie Gott. So ein Mensch ist ein Engel Gottes, ein Bote Gottes auf dieser Erde. Wer also ist wie Gott?

    Mache es wie Gott, werde Mensch!

    Jméno Michael v sobě skrývá otázku: „Kdo je jako Bůh?“. A já bych rád trochu poopravil svou předchozí odpověď:

My nejsme Bůh. Ale každý, kdo bere utrpení a nouzi druhých lidí vážně, kdo pomáhá, aniž by přitom spěchal se slovy, následuje Ježíše a jedná jako Bůh. Takový člověk je Božím andělem, Božím poslem na této zemi.

Kdo je tedy jako Bůh?

Jednejte jako Bůh, staňte se člověkem!

 

Und der Friede Gottes, welcher höher ist als alle Vernunft, der bewahre Eure Herzen und Sinne in Christus Jesus, unserem Herrn.

A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, ať střeží vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši, našem Pánu.

 

Amen.