První čtení: Dt 8, 7-18

Základ kázání: L 12, 15-20

 

(Kazatel: Jaroslav Vokoun)

 

Boháčova slova z dnešního podobenství si můžete vzít s sebou na dovolenou a každý den si je připomínat: [NBK06] Oddechni si, jez, pij, užívej!´ nebo v překladu CSP: odpočívej, jez, pij, raduj se.‘ nebo [PetruNZ] Pohov si, jez, pij, vesel se!’

Jsou to slova pošetilého boháče, ale jeho pošetilost není v těchto slovech. Měl bohatou úrodu, a rozumně uvažuje, jak s ní naložit: Vystaví nové stotoly či sýpky a konečně si taky trochu odpočine a bude se radovat z toho, co má – je to rozumnější než stále zvětšovat svůj majetek a nikdy si nenajít čas na to, aby se radoval ze svého díla.

To, co se rozhodl udělat, je samo o sobě chvályhodné a biblické. Člověk je obrazem Božím nejen v tom, že pracuje, ale také v tom, že odpočine od své práce. Tak to říká i biblická kniha Kazatel:

Kaz 5, 17: Je dobré a pěkné, aby člověk jedl a pil a měl se dobře při veškerém klopotném pachtění pod sluncem v časných dnech života, které mu dal Bůh, neboť to je jeho podíl. 18 Tak je tomu s každým člověkem; to, že mu Bůh dal bohatství a poklady i možnost užívat jich, brát svůj podíl a radovat se při svém pachtění, je dar Boží.

A Kaz 8,15: 15 I vychvaloval jsem radost, protože pro člověka není pod sluncem nic lepšího než jíst a pít a radovat se. A Kaz 9,7: Jdi, jez svůj chléb s radostí a popíjej své víno s dobrou myslí, neboť Bůh již dávno našel zalíbení ve tvém díle.

A právě tohoto člověka, který tak rozumně plánuje svou budoucnost, právě tohoto člověka osloví Bůh oslovením Blázne!

A vykladači se vcelku shodují, že oslovení Blázne! je narážkou na Žalm 14, 1: Říká blázen v srdci svém: Není Boha. A není zde míněn přímo ateismus, který popírá Boží existenci, ten v Izraeli zřejmě nepřicházel v úvahu. Je zde spíše míněn praktický ateismus, který s Bohem nepočítá, který nepočítá s Božím zásahem a s Božími možnostmi. Takového praktického ateismu je i církev plná!

A tak se Pán Bůh boháčovi připomene: Ještě dneska k tobě přijde anděl smrti a vyžádá si od tebe Tvůj život! Vedeš si svou samomluvu, ale Bůh ti do ní vstoupí a všechno bude jinak. Nemusí to být v našem životě vždycky tak drastické, ale je třeba počítat s tím, že Pán Bůh vstoupí do naší samomluvy, i do samomluvy církve, že Pán Bůh vstoupí do našeho plánování a sdělí nám, že má s námi úplně jiné plány.

Nic proti našemu plánování, ale při všech našich plánech je třeba počítat s Bohem a jeho plány. To není nic proti tomu, abyste si na dovolené odpočinuli a konečně se v klidu najedli a napili a radovali se z toho, jak krásný svět Pán Bůh stvořil. Abyste se radovali s lidmi a z lidí, které vám Bůh dal!

Kdyby toto podobenství vyprávěl Pán Ježíš v Čechách, kde si vážíme lidí hlavně podle toho, jak pracují, mělo by asi opačnou podobu – boháč by plánoval další podnikání a než by mohl své plány realizovat, přišel by k němu anděl smrti a vyžádal si jeho život! Slyšíme to často na pohřbech od pozůstalých: On znal jenom tu práci! Nikdy si nic nedopřál…

A tak se tedy nebojme dopřát si vydechnutí, pohovět si… αναπαυου φαγε πιε ευφραινου – slyšíme zde naše slovo pausa, jehož základem je starořecké παύω (paúō, “stop”).

Ale naše dovolená není dovolenou od Pána Boha, ale dovolenou s Pánem Bohem. Je příležitostí, abychom s Pánem Bohem více počítali, je příležitostí, abychom jako Ježíš s učedníky či Ježíš sám odešli do ústraní, odpočinuli si a také se modlili.

Dnešní Ježíšovo podobenství je zvláštní tím, že není výhledem k příchodu Božího království, Patří k mudroslovné literatuře, tedy k biblickým textům, které mluví o tom, jak rozumně žít: „i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.“ Odkazuje k mudroslovným knihám Staré smlouvy, ke knize Kazatel a také k Sirachovcovi 11, na kterého navazuje skoro doslovně: 18 Někdo bohatne šetrností a chamtivostí, ale toto je pak podíl, jímž bude odměněn: 19 Řekne si: „Konečně si mohu odpočinout, nyní budu hodovat ze svého majetku,“ ale neví, kdy mu uplyne vyměřený čas, a to, co měl, zanechá jiným a umře.

Podobné moudrosti učí i kniha Žalmů: 49, 13: …člověk, byť byl ve cti, nemusí ani noc přečkat… 14 To je cesta těch, kdo bláznovství se drží… 17 Jen se neboj, bohatne-li někdo a množí-li slávu svého domu; 18 zemře, nic nevezme s sebou.

Jeden můj student, už tedy dospělý a voják se zkušenostmi ze zahraniční mise a záchranář, mi řekl: Maminka mi říkala, že není třeba chodit do kostela, ale že je třeba vždycky počítat s Pánem Bohem, a o to jsem se vždycky snažil. — Já vám tedy říkám, že je třeba také chodit chválit Hospodina do kostela a tvořit zde společenství Božího lidu, ale s tím druhým souhlasím: Je třeba vždycky počítat s Pánem Bohem. Pak se můžete i radovat ze svého díla a odpočívat.

Poslechněme si tu výzvu ještě v několika překladech a říkejte to své duši dnes v nedělním čase i čase dovolených: [ROH-AV] poviem svojej duši: odpočívaj, jedz, pi a veseľ sa. [RST] покойся, ешь, пей, веселись. [UOB] І скажу я душі своїй: Душе, Спочивай, їж та пий, і веселися! [ZilkaNZ] a řeknu své duši: Odpočívej, jez, pij, buď veselá!« [KJV] take thine ease, eat, drink, and be merry; jiné anglické překlady: take it easy, rest and relax.

+ Prosme Pána, abychom se mu podobali v tom, že šest dní pracoval, ale také v tom, že sedmého dne odpočíval. Prosme Pána, abychom brali vážně jeho výzvy k práci pro Boží království, ale abychom vzali vážně i jeho výzvu, že sedmého dne máme odložit práci a dopřát odpočinku sobě i druhým. Prosme Pána, abychom rozumně plánovali svůj život a současně počítali s tím, že on má s námi třeba úplně jiné plány.

 

Slovo poslání: Jk 4, 13-15